Červen 2013

Before I die

5. června 2013 v 19:58 | Matty
...je středa, třičvrtě na osm, venku zataženo... Nic moc...za chvíli bude hodin osm a od té doby čas poběží mnohem rychleji než jak to dělá celý hodiny každýho dne...hodinová ručička bude mířit čím dál výš a zatažený večer se změní v černou noc... tma pohltí svět a pohltí i naše hlavy a možná i naše srdce, naše duše.
..a hodinová ručička míří nahoru...
..ve svých myšlenkách utíkáme vstříc bolesti, abychom mohli dosáhnout kýženého vykoupení.. čekáme na něco, co nezačalo...prosíme a modlíme se slovy, která neexistují.
..hodinová ručička míří nahoru....
....protože tyhle noci, kdy míří tahleručička nahoru, nám ona sama a naše myšlenky udávají směr jakým se dát...
..důvod proč nemůžeme v noci spát


rem..o..rse

5. června 2013 v 0:40 | Matty |  Me
"Hello, I swear I won't be too long......"

....už nějakou delší chvíli cítím silný nutkání zde zanechat pár "spásných" řádků, po kterých bych snad mohla najít alespoň malé bledě modré okýnko poloplného a poloprázdného vánku.. cítím potřebu zanechat zde několik mou černou duši záchranných slov... a nevím, nevěřím, ale přesto doufám, že tenhle můj malý naivní, jediný plán vyjde.Jednou. Snad. ....Za poslední dva dny jsem toho naspala opravdu málo a možná bych už jen proto měla právě teď zalehnout.
.....spánek je však teď to poslední na co myslím a čím se chci zabývat, co chci dělat...to co chci je snít a svý sny občas přenášet do reality. Neříkám, že je to správný a že sním o tom, co se nevymyká žádnému pravidlu v bibli. Snění, kterému se oddávám není správné, ale není ani špatné a ničím zkalené. Je čisté jako srdce panny či žíně bílého jednorožce. Jako pohádka se šťastným koncem.
Pohádka orámovaná trním